České lázně čekají více klientů, postrádají ale dřívější dlouhé pobyty

Karlovy Vary 3. května - České lázně očekávají, že v letošní hlavní sezoně se počet hostů vrátí na úroveň roku 2019, bude tedy jako v době před pandemií covidu-19. Stále se však potýkají s výzvami v podobě kratších pobytů a nedostatku kvalifikovaného personálu. Objevují se ale i nové směry lázeňské péče, zaměřené zejména na preventivní pobyty, které míří i na mladší klientelu. V rozhovoru s ČTK se tak vyjádřili prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha a Josef Ciglanský, bývalý ředitel Lázní Františkovy Lázně i Léčebných lázní Jáchymov a člen představenstva Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje, který se zabývá tématem lázeňství. Největší české lázeňské město - Karlovy Vary - dnes zahájí letošní hlavní sezonu.

Podle Bláhy se sice počet hostů víceméně srovnal s rokem 2019, zásadní změnou je ale zkracování průměrné délky pobytu. Stále více lidí totiž přijíždí na kratší dobu, což se negativně projevuje na počtu přenocování, která jsou pro lázně klíčovým zdrojem příjmů. "Přenocování jsou peníze," zdůraznil Bláha.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni do českých lázní přijelo přes 965.000 klientů, kteří v nich strávili bezmála 6,5 milionu nocí. Z celkového počtu klientů bylo ve všech českých lázních 56,3 procenta českých klientů. Podle délky pobytu také strávili v lázních 69 procenta dní z celkového počtu. Významnou roli ale hrají lázně v Karlovarském kraji, kde je situace odlišná. Lázeňská zařízení v Karlovarském kraji navštívilo loni bezmála 70 procent z celkového počtu lázeňských klientů České republiky. Podobně připadalo na Čechy i 70 procent přespání.

Přestože v počtu klientů je Karlovarský kraj dominantní poskytovatelem lázeňské péče, průměrná délka pobytu je v posledních letech v tomto regionu nejnižší, loni to bylo jen 4,7 dne (4,7 přespání). V Jihočeském kraji lázeňští klienti strávili 13,7 noci a v Moravskoslezském kraji dokonce 17,7 noci. Jenže jde o zhruba 38.000 klientů v Jihočeském kraji a 27.000 v Moravskoslezském kraji. To je ve srovnání s Karlovarskýmo krajem jen několik procent z celkového počtu.

Situace v návštěvnosti a délce pobytu se liší podle Bláhy u jednotlivých typů klientely. Segment pojištěnců, který tvoří většinu návštěvníků českých lázní, je z hlediska počtu zhruba na úrovni roku 2019, byť se změnila jeho struktura například s vyšším podílem pacientů po operacích. Naopak zahraniční klientela, zejména v lázních na západě Čech, které na zahraničních klientech stály, stále chybí, ačkoli i zde roste počet krátkodobých pobytů, řekl ČTK

Jedním z hlavních problémů, s nimiž lázně nyní bojují, je nedostatek personálu. Zatímco na pomocných pozicích částečně pomohl příliv uprchlíků z Ukrajiny, stále chybí kvalifikované "ruce a mozky".

Význam českých klientů, kteří začali po pandemii tvořit významnou část návštěvníků lázní i v západních Čechách, zdůraznil také Ciglanský. "V posledních letech sklízíme ovoce z lázeňských post-covidových voucherů, kdy spousta lidí přijela do našich lázní díky výhodnější ceně a poznali, co v našem regionu děláme," řekl ČTK Ciglanský. Významným faktorem je podle něj také to, že tradiční destinace, jako jsou Karlovy Vary, se po pandemii začaly více zaměřovat na český trh namísto dřívější koncentrace na rusky hovořící klientelu.

Na zahraničních trzích panuje podle Ciglanského opatrný optimismus. "Německý trh je zatím stabilní, ale nevíme, co se bude dít ve druhém pololetí z ekonomických důvodů. Německá ekonomika je silně navázána na automotive, kde se hovoří o poklesu, což se může negativně projevit v kupní síle obyvatelstva," uvedl Ciglanský. Potenciál představují také postsovětské republiky, kde je o západočeské lázně tradičně zájem, zde je však překážkou vízová politika České republiky. Pozitivním signálem je ale podle něj nové letecké spojení z Karlových Varů do Taškentu. Komplikovaná politická situace na Blízkém východě však aktuálně limituje rozvoj izraelského a arabského trhu, který byl pro některá lázeňská zařízení významný.

Oba odborníci na lázeňství se shodují v tom, že současným trendem je propojení tradičních léčebných postupů s preventivními pobyty zaměřenými na mladší klientelu. Lázeňská zařízení vedou nyní dialog se zdravotními pojišťovnami. "V pohledu svazu lázní diskutujeme se zástupci zdravotních pojišťoven o tom, jak z jejich preventivních fondů hradit část nebo přispět na preventivní pobyty. Je to běh na dlouhou trať, ale tudy vede cesta," míní Ciglanský.

Zatímco klasické léčebné pobyty trvají dva až tři týdny, v prevenci jsou efektivní i týdenní či čtrnáctidenní programy, které dokážou využít účinků přírodních léčivých zdrojů - ať už jde o minerální vody, slatinu ve Františkových Lázních nebo radonovou vodu v Jáchymově, dodal Ciglanský.