V duchu starodávných křesťanských tradic. Pravoslavné velikonoční svátky v Čechách, na Moravě a na Slovensku

Velikonoční svátky jsou pro většinu z nás obdobím probouzení jara, dní volna, státního svátku, odpočinku a rodinné pohody. Mnozí z nás si tento čas využijí v rámci krátkých výletů a prodloužených víkendů. V rámci křesťanských tradic jsme letos nahlédli jako Velikonoční svátky prožívají pravoslavní věřící v České republice a na Slovensku. Musíme říci, že jde o skutečně velkolepou událost, kterou je na lidech vidět. Rozhodně tyto svátky včetně všech tradic Pravoslavné církve stojí za seznámení. Během těchto svátečních dnů jsme navštívili dvě krásné pravoslavné chrámy a to v Olomouci (pravoslavný chrám sv. Gorazda) a v Kroměříži (pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje).

Interiér pravoslavného chrámu Sv. Gorazda v Olomouci

Velikonoční svátky jsou v Pravoslavné církvi v jiném termínu než mají jiné konfese (katolická a protestantské církve). Je tomu tak z několika důvodů, nejde ale o známý 13 denní posun, který je přesně definován jako časový rozdíl juliánského a gregoriánského (starého a tzv. nového) kalendáře. Časově a termínově jsou situovány podle židovského svátku Pesah (tedy židovské oslavy vysvobození Židů z egyptského zajetí).

V letošním roce - se katolické svátky včetně dní pracovního volna konaly ve dnech 3. až 6. dubna. Pravoslavné letos vyšly na 10. až 12. dubna. Když se podíváme na kalendář a konání Velikonočních svátků těchto dvou konfesí, zjistíme, že pouze jednou za 2 až 4 roky jsou tyto svátky ve společném termínu. Například, v roce 2025 byly katolické a pravoslavné Velikonoce ve stejném termínu, tedy Velikonoční neděle 20. dubna. O rok, v roce 2027 budou mít katoličtí věřící Velikonoční neděli 28. března a pravoslavní 2. května (a v roce 2028 opět ve společném termínu 16. dubna).

Jak tedy probíhají a vypadají Pravoslavná Velikonoce? V první řadě má celá atmosféra mimořádně silný duchovní kontext a pochopitelně i význam. Předchází jí 40 denní (v některých letech je to i více než 40 kalendářních dnů) půst, který je postaven na rigorózních základech vázajících se k duchovní tradici této církve. Půst není omezen pouze na dny jako pátek nebo středa, ale týká se každého dne během celého období přípravy na Velikonoce.

Obzvlášť duchovně silný a zajímavý je první a poslední týden velkého půstu, kdy se v pravoslavných chrámech slouží Bohoslužby (se čtením kanónů-tzv. pravidel sv. Andreje Krétského). Ten poslední je tzv. Strastný týden kdy si věřící připomínají strasti - tedy utrpění Spasitele Ježíše Krista (v církevně-slovanském jazyce požívaného v našich regionálních podmínkách - Isuse Christa). Nejdůležitějšími dny posledního, strastného týdne jsou středa (která je podle tradice označována za den Jidášovy zrady), čtvrtek (kdy byla poslední večeře a ustanovena Tajina Eucharistie) a samozřejmě Velký pátek, tedy den ukřižování Krista.

V ten den, tedy na Velký pátek se dodržuje přísný půst, během dne se nekonzumuje nic. Samozřejmě výjimka vždy platí pro lidi různých profesí a především zdravotního stavu, stejně tak věku. V rámci pravoslavné bohoslužby se koná v tento den vzpomínka na umučení a smrt Krista na kříži a uložení Kristova těla do hrobu. Liturgie se v tento den neslouží.

Během resp. na závěr této vzpomínky se koná vynesení (výnos) plaštěnice ven z chrámu a kolem chrámu (tzv. obchod okolo chrámu). Tato plaštěnice symbolizuje zabalení mrtvého Krista do plátna a jeho uložení do hrobu. Velký pátek je zároveň smutným dnem, kdy si věřící připomínají všechny biblické a evangelní události tohoto dna, zapsané v Evangeliu.

Během druhého dne těchto událostí, bílé soboty se koná bohoslužba a připomíná Kristovu přítomnost v hrobě. Věřící mohou například během tohoto dne přistoupit ke zpovědi, většina větších pravoslavných chrámů je otevřena celý den. V menších církevních obcích je chrám otevřen během předem stanoveného času.

V tento den, na bílou sobotu je celosvětově známé scházení Blahodárného ohně v Jeruzalému o kterém jsme psali v jednom z našich příspěvků. Jedná se o významnou událost nejen v celém pravoslavném světě, ale v celosvětovém měřítku vůbec. Do některých chrámů se tento Blahodárný oheň dostane krátce po půlnoci ze soboty na neděli, především do chrámů na východním Slovensku (tradiční a zaužívaná trasa je letecký transport z Jeruzaléma do rumunského Satu Mare, kde Blahodátní oheň čekají slovenští věřící přímo na letišti. Ti ho následně rozvážejí do jednotlivých chrámů).

Slavnostní liturgie - vrchol Velikonoc – začíná zpravidla o půlnoci ze soboty na neděli, resp. v některých chrámech ve 23. hodině v sobotu. Některé chrámy a církevní obce začínají touto slavnostní liturgií přesně o půlnoci nebo mezi 2 a 3 hodinou ráno (kdy podle starodávné křesťanské tradice Kristus vstal z hrobu). Součástí této slavnostní liturgie v její závěrečné části je svěcení tzv. velikonočních jídel. Ta se mohou v České republice i na Slovensku lišit a spíše se řídí rodinnou a regionální tradicí.

Doporučujeme každému zažít tuto nádhernou atmosféru, plnou zážitků, které jinde nenajdeme. Přejeme všem pravoslavným věřícím klidný a radostný velikonoční čas.

iNSIDE24

Foto iNSIDE24, Pravoslavná Církev v Olomouci a Kroměříži, příspěvky pravoslavných věřících na FB stránkách v ČR a na Slovensku (Medzilaborce a jiná města)