Vánoce na Blízkém východě: Od půstu k jehněčí hlavě a pouštním lanýžům na talíři

Dubaj 23. prosince - Země jako Palestina, Irák, Libanon, Jordánsko a Egypt jsou domovem některých z nejstarších křesťanských komunit na světě a Vánoce se tam slaví velkolepě a s hlubokou zbožností. Velké průvody věřících, půlnoční mše, půsty, betlémy či vánoční stromy jsou společné jim všem, mnohé prvky oslav jsou však regionální. V Libanonu lze všude vidět rostliny známé jako vánoční hvězda a dárky tam nosí Baba Noël, v Iráku chaldejští křesťané na Štědrý večer čtou nahlas v syrštině příběh Ježíšova narození a v Egyptě Vánoce začínají slavit až 7. ledna. Lokální charakter Vánoc se ještě více projevuje v kuchyni a na slavnostním stole, píše emirátský deník Gulf News.

"Koptští křesťané se před svátky obvykle po dobu 43 dní postí, přičemž se drží výhradně diety veganské a pescetariánské (pozn. ČTK - která umožňuje konzumaci rybího masa)," uvedla egyptská blogerka Nermín Mansúrová, která o jídle píše na svém blogu cheznermine.com. "O Vánocích proto na stole nemáme žádné zeleninové pokrmy. Je to jen o masu, hodně masu, a možná nějaký velký podnos se sýry. Salát by ale byl ostuda," dodala.

Mezi pro koptské Vánoce typická jídla patří fatta, tedy rýže s masem zalitá česnekovo-rajčatovou omáčkou, nebo varak enab, což jsou srolované listy vinné révy plněné rýží a masem, či bajd mezalal, natvrdo vařené vejce usmažené v přepuštěném másle. V druhém největším egyptském městě Alexandrii, kde ještě před několika dekádami žily početné italské a řecké komunity, jsou na Vánoce oblíbené dezerty s evropskými kořeny, například baba au rhum, nadýchaný dortík zalitý teplým sirupem citronové chuti.

V Iráku jsou oblíbené sušenky klíča, často plněné datlemi, jejichž kořeny sahají až do starověké Mezopotámie, či páča, tedy pokrm připravený z jehněčí hlavy, drštěk a nožiček. V Sýrii pak kuře nadívané semolinou, posypané ořechy, kaštany a pouštními lanýži a zalité šťávou z výpeku dochucenou směsí koření baharát.

V Palestině se rýžový dezert meghlí běžně podává čerstvým matkám, je však zároveň všudypřítomným i během oslav Ježíšova narození. Podává se teplý a je dochucen kmínem, skořicí a cukrem, a posypán strouhaným kokosem, mandlemi, pistáciemi a piniovými oříšky. Pšeničná kaše burbára, jejíž jméno je odvozeno od svaté Barbory, je kromě ořechů dochucena i semínky granátového jablka.

V regionu Blízkého východu a Severní Afriky žije několik milionů křesťanů, kteří pochází z komunit hlásících se k desítkám církví, od koptské a asyrské přes arménskou až po pravoslavnou či katolickou.

ČTK | WT.24